Beton - Pevnost
Model betonu implementovaný pro výpočty pevnosti v CSFM je založen na parabolicko-plastické křivce napětí-přetvoření. Tahová pevnost je zanedbána, stejně jako v klasickém návrhu železobetonových konstrukcí.
\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 76\qquad The stress-strain diagram of concrete for Strength analysis}}}\]
Implementace CSFM v IDEA StatiCa Detail neuvažuje explicitní kritérium porušení z hlediska přetvoření pro beton v tlaku (tj. po dosažení maximálního napětí uvažuje plastickou větev s εc0 s maximální hodnotou 5 %, zatímco AS 3600 Cl. 8.3.1 předpokládá mezní přetvoření menší než 0,3 %). Toto zjednodušení neumožňuje ověřit deformační kapacitu konstrukcí porušovaných tlakem. Pevnost je však správně předpovězena, pokud je kromě součinitele trhlinami oslabeného betonu (kc2 definovaného na (Obr. 77)) zohledněn nárůst křehkosti betonu s rostoucí pevností pomocí redukčního součinitele \(\eta_{fc}\) definovaného v fib Model Code 2010 takto:
\[f'_{c,lim}=\alpha_{2}\cdot\phi_{s}\cdot \beta \cdot \eta_{fc}\cdot f'_{c}\]
\[{\eta _{fc}} = {\left( {\frac{{30}}{{{f'_{c}}}}} \right)^{\frac{1}{3}}} \le 1\]
kde:
α2 je redukční součinitel tlakové pevnosti betonu definovaný v AS 3600 Cl. 8.3.1
Při použití parabolicko-obdélníkového diagramu napětí-přetvoření je nutné snížit maximální tlakové napětí tímto součinitelem. Tím se zprůměruje rozložení napětí v tlačené zóně tak, aby výsledná tlaková pevnost byla menší nebo rovna tlakové pevnosti vypočtené pomocí diagramu napětí-přetvoření s klesající plastickou větví. Analogický přístup je definován pro obdélníkový blok napětí v kapitole 8.1.3.
Φs je redukční součinitel napětí pro beton. Výchozí hodnota je nastavena podle AS 3600 Tabulka 2.2.3.
β je redukční součinitel zohledňující přítomnost příčných trhlin (v tomto textu také označovaný jako kc2)
f'c je válcová pevnost betonu (v MPa pro definici \( \eta_{fc} \)).
\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 77\qquad The compression softening law.}}}\]
β je redukční součinitel vycházející ze stejných principů jako součinitel efektivní tlakové pevnosti definovaný v kapitole 2.2.3. Literatura, na základě které je tento součinitel stanoven, je uvedena (včetně kontextu normy AS3600) v AS3600:2018 Sup 1:2022 CL. C2.2.3.
Beton – Použitelnost
Analýza použitelnosti obsahuje určitá zjednodušení konstitutivních modelů používaných pro analýzu pevnosti. Plastická větev křivky napětí-přetvoření betonu v tlaku je zanedbána, zatímco elastická větev je lineární a neomezená. Zákon tlakového změkčení není uvažován. Tato zjednodušení zvyšují numerickou stabilitu a rychlost výpočtu a nesnižují obecnost řešení, pokud jsou výsledná omezení napětí materiálu při použitelnosti zřetelně pod mezí kluzu (jak vyžaduje AS3600). Zjednodušené modely používané pro použitelnost jsou proto platné pouze tehdy, jsou-li splněny všechny požadavky na ověření.
\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 78\qquad Concrete stress-strain diagrams implemented for serviceability analysis: short- and long-term verifications.}}}\]
Dlouhodobé účinky
V analýze použitelnosti jsou dlouhodobé účinky betonu zohledněny pomocí návrhového součinitele dotvarování podle AS 3600 CL 3.1.8 (φcc, výchozí hodnota je 2,5), který upravuje sečnový modul pružnosti betonu (Ec) takto:
\[E_{c,eff} = \frac{E_{c}}{1+\varphi_{cc}}\]
Přírůstky zatížení jsou postupně počítány v pořadí: Předpětí – Stálé – Proměnné, přičemž pro každý přírůstek je použit příslušný efektivní modul pružnosti, jak je znázorněno na Obr. 78. Součinitele dotvarování jsou definovány uživatelem ve vlastnostech materiálu a musí být vypočteny podle AS 3600 CL 3.1.8.3.
\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 79\qquad Definition of the design creep factor}}}\]
Krátkodobé účinky
Pro provedení krátkodobých ověření je proveden další výpočet, ve kterém jsou všechna zatížení počítána bez časově závislého součinitele pro trvalá zatížení. Oba výpočty pro dlouhodobá a krátkodobá ověření jsou znázorněny na Obr. 78.
Vyztužení
Uvažuje se dokonale elasto-plastický diagram napětí-přetvoření s definovanou mezí kluzu pro nevypnutou výztuž, viz AS 3600 Oddíl 3.2. Definice tohoto diagramu vyžaduje pouze znalost základních vlastností výztuže – pevnosti a modulu pružnosti.
Diagram napětí-přetvoření výztuže může být také definován uživatelem, v takovém případě však nelze předpokládat tahové zpevnění (nelze vypočítat šířku trhlin).
\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 80 \qquad Stress-strain diagram of reinforcement}}}\]
kde:
Φs je součinitel snížení únosnosti pro výztuž. Výchozí hodnota je nastavena podle AS 3600 Tabulka 2.2.3.
fy je mez kluzu výztuže
Es modul pružnosti výztuže
Tahové zpevnění (Obr. 81) je automaticky zohledněno úpravou vstupního diagramu napětí-přetvoření holého prutu výztuže tak, aby byla zachycena průměrná tuhost prutů zabetonovaných v betonu (εm).
\[ \textsf{\textit{\footnotesize{Fig. 81\qquad Scheme of tension stiffening.}}}\]