Kapacitní návrh podle kanadských norem

Kapacitní návrh je součástí seizmického posouzení a zajišťuje, že styčník má dostatečnou deformační kapacitu.

Cílem kapacitního návrhu je potvrdit, že budova vykazuje řízené duktilní chování, aby nedošlo k jejímu zřícení při zemětřesení návrhové úrovně. Předpokládá se, že plastický kloub vznikne v disipativním prvku a všechny nedisipativní prvky styčníku musí být schopny bezpečně přenášet síly způsobené plastifikací disipativního prvku. Disipativním prvkem je obvykle nosník v rámové konstrukci odolávající momentům, může jím však být například i čelní deska. Pro disipativní prvky se nepoužívá součinitel únosnosti. Disipativnímu prvku jsou přiřazeny dva součinitele:

• R_y = 1,1 – součinitel nadpevnosti – S16-14, čl. 27.1.7; upravitelný v materiálech
• C_pr = 1,1 – součinitel deformačního zpevnění – S16-14, čl. 27.2.2; doporučuje se použít pro nosník jako disipativní prvek v rámové konstrukci odolávající momentům

Diagram materiálu je upraven podle následujícího obrázku:

Zvýšená únosnost disipativního prvku umožňuje zadání zatížení, které způsobí vznik plastického kloubu v disipativním prvku. V případě rámové konstrukce odolávající momentům a nosníku jako disipativního prvku by měl být nosník zatížen hodnotou M_y = C_prR_yF_yW_pl,y a odpovídající posouvající silou V_z = –2 M_y,Ed / L_h, kde:

• F_y – mez kluzu
• W_pl,y – plastický průřezový modul
• L_h – vzdálenost mezi plastickými klouby na nosníku

V případě nesymetrického styčníku by měl být nosník zatížen kladnými i zápornými ohybovými momenty a odpovídajícími posouvajícími silami.

Plechy disipativních prvků jsou z posouzení vyloučeny.